
Název města Svitavy dnes považujeme za samozřejmý. Když se však podíváme do starých listin a map, najdeme řadu různých podob: Zvitavia, Zvitaviam, Zwittau, Suitta, Swytawy i dnešní Svitavy. Co tyto názvy znamenají a co nám mohou prozradit o nejstarší historii města?
Město pojmenované podle řeky
Nejčastěji přijímané vysvětlení říká, že město dostalo své jméno podle řeky Svitavy, která v jeho blízkosti pramení a protéká jím dále na jih.
Název řeky bývá odvozován od staročeského slova souvisejícího se světlem, svítáním nebo světlostí. Označoval tedy pravděpodobně světlou, čistou či průzračnou vodu. Řeka Svitava tak mohla být jednoduše „světlou řekou“ a osada ležící na jejím toku postupně převzala její jméno.
Podobné pojmenování nebylo ničím neobvyklým. Mnoho měst, vesnic i krajů získalo svůj název podle řek, potoků, lesů nebo jiných výrazných přírodních prvků.
Nejstarší doložený název Svitav
Za první spolehlivou písemnou zmínku o městě je považován rok 1256. Ve středověké latinské listině se objevuje název v podobě Zvitavia, případně v příslušném latinském pádu Zvitaviam.
Nejde však o původně latinské slovo. Písař pouze přizpůsobil místní název latině, která byla ve středověku běžným jazykem úředních a církevních dokumentů.
Základ názvu Zvitav- je už ve 13. století dobře rozpoznatelný a velmi se podobá dnešnímu názvu Svitava. To je důležité, protože nejstarší podoba jména vznikla ještě před pozdějšími pravopisnými variantami, jako byly Suitta nebo Swytawy.
Jak vzniklo německé jméno Zwittau?
Od 13. století přicházeli na Svitavsko v rámci středověké kolonizace obyvatelé z německy mluvících zemí. Za olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku byla vedle starší osady založena nová obec osídlená převážně německy mluvícími kolonisty.
Postupně se zde vytvořila oblast, ve které po mnoho staletí převažoval německý jazyk. Němečtí obyvatelé si původní název přizpůsobili své výslovnosti a pravopisu. Vznikla tak podoba Zwittau, která se používala až do roku 1945.
Slovo Zwittau samo o sobě nemá v němčině běžný slovníkový význam. Není to tedy německé pojmenování vytvořené z německých slov, ale německy upravená podoba staršího místního názvu.
K podobným změnám docházelo běžně. Stejné město mohlo mít českou, německou i latinskou podobu názvu, přičemž všechny vycházely z jednoho původního základu.
Suitta, Swytawy a další podoby
Na Fabriciově mapě Moravy z roku 1569 se objevuje podoba Suitta. Ta může na první pohled připomínat slovo „suita“, tedy doprovod nebo družinu významné osoby. Takový původ názvu je však málo pravděpodobný.
Podoba Suitta je totiž doložena až více než tři sta let po názvu Zvitavia. Pravděpodobně jde o dobový kartografický zápis nebo pravopisné zachycení výslovnosti jména Zwittau.
V roce 1712 se zase objevuje podoba Swytawy, která je již velmi blízká dnešnímu českému názvu. Ani jednotlivý český zápis však automaticky nedokazuje, že v dané době tvořili Češi většinu obyvatel.
Písaři používali různé jazyky a pravopis ještě nebyl ustálený. Staré názvy proto vypovídají především o tom, jak byl název města v určité době zapisován. Samy o sobě nemohou nahradit údaje z matrik, městských knih nebo pozdějších sčítání obyvatel.
Německé město se slovanským názvem?
Svitavy byly po větší část své novověké historie městem s výraznou převahou německy mluvícího obyvatelstva. Ještě na počátku 20. století byly téměř čistě německým městem s malou českou menšinou.
To však neznamená, že by byl německého původu také samotný název města.
Nejpravděpodobnější průběh byl opačný: němečtí kolonisté přišli do krajiny, která již měla slovanské místní názvy, a původní název řeky i osady si přizpůsobili svému jazyku. Ze Svitavy či Zvitavie se tak stalo německé Zwittau.
Slovanský původ názvu je proto důležitou stopou po nejstarší historii tohoto místa. Ukazuje, že krajina kolem horního toku Svitavy byla pojmenována slovansky ještě před tím, než se město stalo centrem rozsáhlé německy mluvící oblasti.
Samotné jméno sice nemůže přesně určit počet ani národnost všech tehdejších obyvatel, ale svědčí o tom, že před německou kolonizací zde existovalo slovanské, pravděpodobně staročeské nebo staromoravské osídlení a místní názvosloví.
Název, který přežil proměny obyvatelstva
Dějiny Svitav byly po staletí spojené především s německým obyvatelstvem. Po druhé světové válce se národnostní složení města zásadně změnilo a Svitavy byly znovu osídleny lidmi přicházejícími z různých částí Československa.
Původní jméno však všechny tyto proměny přežilo.
Ať už bylo v různých obdobích zapisováno jako Zvitavia, Zvitaviam, Zwittau, Suitta nebo Swytawy, stále v sobě uchovávalo starý slovanský základ spojený s řekou Svitavou, tedy pravděpodobně se světlou a průzračnou vodou.
Název města nám tak připomíná, že historie Svitav není pouze česká nebo pouze německá. Je příběhem místa, v němž se po staletí setkávaly různé jazyky a kultury. Jeho nejstarší známé jméno však s největší pravděpodobností vyrůstá ze slovanského, staročeského jazykového prostředí, které zde existovalo ještě před příchodem početných německých kolonistů.
Zpracováno ChatemGPT
